Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plavečák

29. 07. 2015 20:49:34
Jeden (ne)obyčejný den. O malých velkých věcech. O prožitcích a vnímání krásy. Prostě zase jeden den s Babu :)

Dnes mě dcerka zlákala svým nápadem. "Já chci do plavečáku!" Nakonec proč ne, alespoň ze sebe vyplavím dopoledne strávené na úřadech. Znáte někoho, kdo by toto měl jako hobby? Já ne. Přestože paní i slečny úřednice jsou velmi slušné a férové.

Tak tedy cestujeme. Kdo četl předchozí články, správně očekává, že místo dětí (dle slov naší Babu) potkáváme netopýry a mimozemšťany. K mé velké radosti ubývají. Stávají se z nich opět děti. Jen jeden chlapeček se proměnil v rybu. V autobuse se pousměju. Paní sedící opodál totiž svým třem dětem říká "Koukejte na holčičku, jak je hodná". Ano, naše dítko tentokrát sedí jako zařezané a kupodivu nevede monolog o svítidlech. A já pořád, co že mi to chybí.

Jsme v bazénu. Obě milujeme plavání. Jdeme do velkého plaveckého, Babu se do dětského bojí. Kvůli dětem. Vlastně - kvůli autismu. Tentokrát mi ale ukazuje na tobogán a já musím slíbit, že příště jej vyzkoušíme. Třeba můj další článek bude o tom, jak malá autistka opět překonala sama sebe. Dnes si užijeme jen "plavečák". Hurá, máme prázdnou dráhu. Trochu blbneme. Starší paní "spoluplavkyně" se na Barunku usmívá. Sympatický pán na nás mrká. Je nám hezky.

Babu se těší do sprchy. Miluje sušák na vlasy. Dřív jeho zvuk nesnášela. Mám radost. Nakrucuje se pod tím funícím přístrojem jako modelka. Mě lehce přidušuje můj vlastní smích. Obléci se a honem k automatu na dobrůtku. Jsem si jistá, že malá jako vždy zvolí Kávenky. Omyl. Vybírá si šunkovou bagetu velikosti vánočky. Při pohledu na hltající dítě si vzpomenu na Balouna ze Švejka: "... a sežral ji i se staniolem". Já si stihnu v klidu vypít kávu. Teď si zas vzpomenu na Freda Flintstonea: "Jabadabadůůůů!!!"

Je hezké počasí, sice mraky slibují brzký déšť, ale to nevadí. Jdeme kolem řeky. Berounka. Já si vzpomenu na Vltavu. Tu božskou od pana Smetany. Zní mi v uších. Zrovna jako různé písničky o vodě. Třeba od Spiritual kvintetu. A tak si s Babu zpíváme. Jak dva blázni. Rackové se (nám?) chechtají. Řeka - umí být krásná i děsivá, něžná i hrubá, umí dávat i brát. Vzpomínám si na povodně, na to, jak nám kdysi sebrala největší lávku, čímž naše město prakticky rozdělila, na to, jak se od té doby děsíme každého velkého deště... Dnes je ale krásná. Ano, máme tu hezká zákoutí. Jako život má pěkné okamžiky. Jen se umět dívat. A mít na to sílu. Dneska by to šlo.

K mojí i manželově dobré náladě doma Babu přispěje několika větami, které naznačují opětovné zlepšení v komunikaci. Takové "Kam jdeš?" pronesené ve správný okamžik je pro rodiče autisty důvodem nalít si něco ostřejšího. Obzvlášť když dítě donedávna používalo v řeči špatně osoby - tedy místo např. "já chci" říkalo "ty chceš" a druhého člověka označovalo za "já". U autistů se to stává, jde o projev tzv. echolálie. Trénovali jsme čtyři roky. Každou špatně vyřčenou větu jsme opravovali. V šesti letech nastal zlom a Babu začala mluvit normálně, občas jí ještě dělá problém, když je ve větě více zájmen (např. místo "vy jste mi dávali" řekne "my jsme ti dávali"). Nedávno nám ale zatrnulo. Nastal totiž regres. Jednoho "krásného" dne začala Barunka opět říkat "nechceš" místo "nechci". Řeknu vám, když něco čtyři roky trénujete a ono se to pak ze dne na den vrátí, člověka to dostane. Bohužel, i tohle je autismus, regresy prostě přicházejí. U nás tentokrát naštěstí snad odešel. Proto máme krásný den.

I vy se mějte hezky :)

Petra

Autor: Petra Jungmannová | středa 29.7.2015 20:49 | karma článku: 15.38 | přečteno: 578x

Další články blogera

Petra Jungmannová

Tlapky lásky

Pár dní, pár psů, pár "dvounožců". V Praze, přesto mimo město. Aneb - soustředění asistenčních a vodicích psů :) A jak jinak než trochu s příchutí autismu.

1.7.2017 v 17:21 | Karma článku: 11.13 | Přečteno: 395 | Diskuse

Petra Jungmannová

Pár dní v horách (s autismem) 2

O přátelství.... O pomoci.... O lidech... O pochopení... O vděčnosti... O přírodě... A o psích očích

30.5.2017 v 19:38 | Karma článku: 12.19 | Přečteno: 464 | Diskuse

Petra Jungmannová

Psí den

O tlapkách štěstí. O dětech s trochu "jiným" světem. O radosti. O terapii. O laskavosti. A o psích očích :)

28.4.2017 v 9:41 | Karma článku: 13.57 | Přečteno: 410 | Diskuse

Petra Jungmannová

Přátelství na MAX aneb čtyři tlapky lásky

O tom, jak jedno autistické děvčátko dostalo psa. Asistenta, terapeuta, kamaráda. A že to byl krok do krásna.

24.1.2017 v 10:01 | Karma článku: 21.97 | Přečteno: 1176 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Jídlo a jazykověda

Nežijeme abychom jedli, ale jíme, abychom žili, říká známé přísloví. V češtině najdete mnoho obratů rčení a přirovnání, která se jídla a poživatin nějak týkají, i když nejde právě o proces stravování.

18.11.2017 v 20:36 | Karma článku: 13.23 | Přečteno: 390 | Diskuse

Jana Slaninová

Zeman, Babiš, Bartoš a ti další, jsou osvícení!

A fakt nekecám. Už tolik času to mám možnost pozorovat. A to aniž bych o to zrovinka nějak stála. Mám i důkazy!

18.11.2017 v 17:40 | Karma článku: 12.58 | Přečteno: 523 | Diskuse

Lubomír Vít

Je křesťanství jenom pohádka?

To do nás vtloukali komunisté. Ve škole nás učili, že náboženství vzniklo aby ovládalo masy. Dokonce byla písnička, poručíme větru dešti,kdy má pršet a kdy vát.

18.11.2017 v 16:31 | Karma článku: 17.21 | Přečteno: 363 |

Mirka Švarcová

Mí prarodiče jsou pašáci!

Procházím se po domě, je ve mně malá dušička, je mi úzko. V tom domě jsem strávila celé svoje dětství. Krásné dětství. S babi a dědou v líbánkách i hádkách, ale vždy s nimi byla ve finále velká legrace.

18.11.2017 v 15:37 | Karma článku: 24.49 | Přečteno: 541 | Diskuse

Pavel Vrba

Horor, co povstal z mlžného oparu.

K tomu, když si ještě pomyslím, že k tomu došlo vlastně díky mé vlastní iniciativě. Ach jo. Na druhou stranu, zase kdyby k tomu nedošlo, neuvědomil bych si, jaké existuje propojení mezi jízdou autem v mlze, úklidem a nákupem.

18.11.2017 v 14:15 | Karma článku: 10.33 | Přečteno: 231 | Diskuse
Počet článků 21 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 718

Už pár let především máma dcerky s autismem. Zároveň manželka, dcera, sestra, teta... a žena... to vše dohromady tvoří mé JÁ



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.