Pár dní v horách (s autismem) 2

30. 05. 2017 19:38:55
O přátelství.... O pomoci.... O lidech... O pochopení... O vděčnosti... O přírodě... A o psích očích

Mám před sebou prázdnou stránku a vlastně vůbec nevím, jak začít. Tolik bych vám toho chtěla sdělit, pocity se ve mně úplně bijí, až mám dojem, že každou chvíli vybuchnu. Opět jsme totiž zažili něco, co se dá slovy těžko popsat. Ale pokusím se o to a budu doufat, že se mi podaří alespoň přiblížit atmosféru těch několika dnů.

Prvním pocitem, který se dere na povrch, je vděčnost. Vděčnost životu za to, že jsem poznala ty, kteří mě a mou dceru provázejí životem. Někteří jsou s námi denně, jiné nevídáme tak často, jak bychom si přáli, ale setkání s nimi je vždycky obrovským dobitím baterek, neboť čas s nimi strávený je plný pochopení, laskavosti, přátelství, pomoci, porozumění, lidskosti. A taky to bývá velká sranda :) Pocit "vděčnost" v tomto případě značí i to, co k těmto lidem cítím. Je to o tom, že oni nabízí pomoc. Nezištně. Bez nároků. Mám teď na mysli dva lidi, o nichž bych moc ráda něco napsala.

První z nich je kamarádka Zuzka Poláková (a její spolek Poruchy autistického spektra). Troufnu si říct, že málokdo (vyjma velké společnosti, které ale mají zcela jiné možnosti) dělá pro rodiny dětí i dospělých s autismem tolik jako ona, a to naprosto nezištně. Zuzka věnuje svým akcím moře času a práce, kterou leckdy laik ani nevidí. Ale milá Zuzi, já vím a jsem opravdu moc vděčná. Ty jsi ten, kdo nám s Barunkou neskutečně pomohl. Tvoje pobyty a tábory nám dávají strašně moc. I díky tomu máme z dítěte, které nebylo schopno vyjít z pokoje, dítě, které celkem v pohodě chodí všude možně, je veselé, pozitivní a zvládá věci, v něž jsme ani nedoufali. Tvoje pobyty přispívají i k tomu, že i my jakožto rodiče jsme v pohodě. Vím, že to všechno stojí hodně moc práce - shánění ubytování, sepisování grantů, organizace všeho, nakonec i ten valník věcí, který vždycky vozíš pro děti i pro nás, není úplně legrace naplnit. Vymyslet výlety a jiné akce pro děti s autismem není jednoduché. A mě na tom vždycky baví, jak nakonec ty naše děti ze všeho udělají úplně něco jiného - třeba jak loni na táboře naprosto zazdily veškerá pravidla her, na peška najednou jukali všichni, zlatá brána si padala jak chtěla... a byla z toho velká legrace :D Miluji originalitu našich dětí.

A proč jsme díky Zuzčiným pobytům v takové pohodě? Odpovědí je jméno druhého člověka, kterého jsem měla na mysli s pocity jako je vděčnost. A snad nejsem moc troufalá, když použiji i slovo přátelství. Je jím Pan Psycholog (ta velká "P" jsou schválně) Mgr. Přemysl Mikoláš. Člověk, který dokáže velmi pomoci jak dětem s autismem, tak těm, kdo o ně pečují. Pane Mikoláši, patří vám velký dík. Za nás, za Barunku, za všechny. Ve vás se snoubí odbornost, zkušenosti, talent, inteligence, empatie a lidskost. Není to poprvé, kdy jste nám velmi pomohl. Díky vašim radám fungujeme. V podstatě závidím ostravákům, že vás mají blízko ;-) Ale jsem vděčná Zuzce, že vás zve na pobyty, a vám, že se jich účastníte. Vážím si toho, že nám věnujete svůj volný čas a své síly. Musí to pro vás být dost náročné, strávit půl dne se všemi rodinami a potom ještě věnovat každému individuální prostor. Jistě i slyšíte spoustu různých stesků, pomáháte nám nalézt cestu z nejrůznějších úskalí... Toto vás určitě stojí spoustu sil. Jen doufám, že alespoň tím, jak se nám díky vám daří, máme šanci vám trochu té vynaložené energie vrátit.

Nahoře píšu i o těch, kdo mě životem provází denodenně. Myslím tím svého muže a svou dceru. Tento pobyt mi opět přinesl důkaz, že mám po svém boku neobyčejného člověka. Někoho, kdo je schopen a ochoten mluvit o svých pocitech, nechat si poradit... Někoho, kdo není "namachrovanej macho", ale je ochoten naslouchat. Někoho, kdo nepovažuje slova pana Mikoláše za "psychologický hemzy", ale umí jim naslouchat, nahlédnout díky nim sám do sebe a díky tomu je schopen hledat cesty. Můj milý Abáku, děkuji ti :) Děkuji ti za to, že veškeré životní průšvihy řešíme společně... za to, že mi občas jen tak přineseš třeba kytku... nebo čokoládu... nebo pivo :D Děkuji ti za to, že mě umíš pochválit a že věta "nejtěžší práce na světě je být mámou" pro tebe nebyla novinkou, ale nahlas vyřčeným faktem.

A tobě, moje milá, nejmilejší Babu, díky za to, jaká jsi, jak vše zvládáš, byť ti do života byla nadělena hromada démonů. Pro nás není důležitá diagnóza, pro nás jsi důležitá ty. Tvoje osobnost, originalita, tvoje bytí. Vždycky se budeme snažit, abys byla v co největší pohodě.

Ještě tu mám poděkování pro jednoho čtyřnožce :D Ano, Maxi, jsi to ty. Svůj první pobyt s námi mimo domov jsi zvládl na jedničku s hvězdičkou. Tvoje pomoc, přátelství, věrnost, láska... a tvoje psí oči... To je něco, co se slovy těžko popisuje. Na pobytu jsme užili i spoustu legrace, třeba když jsi hned první den na louce vlétl do bahna a vypadal jsi pak trochu jako medvěd... nebo když jsi se s Barunkou poprvé koupal v řece. Pohled na to, jak s Bárou dovádíte, nás naplňuje štěstím.

Na tomto pobytu se jako vždy sešla super parta lidí - jak rodin s dětmi, tak asistentek. Užili jsme si spoustu legrace, potkali se se známými tvářemi, poznali nové přátele. Moji milí, jsem moc ráda, že jsem vás a vaše děti viděla a mohla s vámi strávit pár dní.

Pobyt se jako vždy konal v krásném prostředí Orlických hor. Tentokrát jsme byli v Nekoři, v rekreačním středisku Lužánky. Parádní prostředí, myslím, že pro naše účely naprosto ideální. A ještě k tomu jsme si i dobře objednali počasí - takže vlastně děkuji i svatému Petrovi, že naši objednávku správně vyřídil :D

Mějte krásné jarní (pardon, letní - venku je 32 stupňů :D - dny)

Petra

Autor: Petra Jungmannová | úterý 30.5.2017 19:38 | karma článku: 14.92 | přečteno: 589x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 25.89 | Přečteno: 448 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.40 | Přečteno: 298 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 518 | Diskuse
Počet článků 28 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 760

Už pár let především máma dcerky s autismem. Zároveň manželka, dcera, sestra, teta... a žena... to vše dohromady tvoří mé JÁ

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...